|
|
Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně
Caha, Vilém ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
Předmětem této práce je kvalitativní sociologická studie, která se zabývá současnou pražskou alternativní klubovou a rave scénu jako subkulturou. Cílem studie je zjistit, jak členové subkultury vnímají a reflektují svou subkulturní identitu. Teoretická část se věnuje několik teoretických konceptům, které se s tímto tématem pojí. Proces, kterým bylo získáváno devět informátorů a z jejich rozhovorů, které sloužily jako primární zdroj dat, je popsán v kapitole o metodologii. Data k výzkumu byla sbírána kvalitativními metodami, tedy pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování. Výsledky naznačují, že subkulturní identitu technařů ovlivňuje několik aspektů - angažmá na scéně a sdílení ideologie jdou těmi hlavními. Studie by mohla přispět k hlubšímu porozumění současné pražské alternativní techno scéně a jakým způsobem její členové formují svou subkulturní identitu.
|
|
| |
|
|
Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti
Kadeřávková, Iva ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti pojednává o vymezování hranic skupin a identit Romů. Toto vymezování probíhá skrze naraci samotných Romů a sledování praxe v romských domácnostech. Hlavním motivem, podle kterého Romové určují své skupinové hranice je koncept čistoty a nečistoty. Ten se objevuje jak v jejich narativech, tak v jejich rituální praxi. Práce popisuje konkrétní vymezování se skupiny romských žen proti mnoha různým skupinám Romů i proti majoritní společnosti. Pomocí toho můžeme sledovat jejich hodnoty, to jaký význam má v jejich životě koncept čistoty a zároveň odkud jejich představa čistoty pochází a jak s ní pracují v každodenním životě. Dále je zde popsáno prostředí, zvyky a oblečení, které ženy a jejich děti nosí, jejich záliby a způsob jejich každodenního života. Dalším významným tématem objevujícím se v práci je vymezení rolí mužů a žen v jejich skupině, rozdělení povinností mezi pohlavími, popřípadě prostoru, který každodenně tato pohlaví obývají. V závěru práce odpovídá na otázku, jakou roli hraje koncept čistoty v životě konkrétních sledovaných rodin a jak je tento koncept využíván při sociální strukturaci uvnitř i vně skupiny. Nakonec práce popisuje, jakou tradicionalitu si Romové ponechali do dnešních dní.
|
|
|
Specific factors of Japanese management
Machalová, Lucia ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky) Cílem práce je posoudit, zda japonské metody řízení jsou výsledkem jedinečných charakteristik japonského etnika a způsobu organizace japonské společnosti, či zda vycházejí z obecných principů teorie řízení aplikovaných na konkrétní japonské podmínky. Metodologicky bude práce vycházet z přístupů sociální antropologie (Nakane, Doi) se zaměřením na vztah jedince a kolektivu, otázky národnostní homogenity, význam hierarchie a roli společenských institucí. Autorka nejprve popíše základní argumenty teorie výlučnosti japonského etnika (nihondžiron), přičemž zvláštní pozornost věnuje faktorům, které bezprostředně souvisejí s tzv. specificky japonskými metodami řízení, a to zejména v oblasti řízení pracovních sil a kvality. Následně analyzuje jednotlivé řídící metody s důrazem na vývoj, kterými prošly tyto metody od počátku 90. let 20. století. V závěru pak na konkrétních příkladech vyhodnotí, do jaké míry - pokud vůbec - jsou japonské řídicí metody přenositelné do jiných společenských podmínek, a zhodnotí perspektivy dalšího vývoje japonského stylu řízení v dnešním globalizovaném světě. Při tomto vyhodnocování bude autorka využívat jako primární zdroje výroční zprávy a data jednotlivých japonských firem působících v zahraničí.
|
|
|
Cosmology and Exile in the Wider Yamato Court
Kroulík, Milan ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Kubovčáková, Zuzana (oponent)
Milan Kroulík Exil a kosmologie na dvoře Jamato Abstrakt (česky) Tato práce má dva cíle. V první částí se pokusím porozumět japonské společnosti na přelomu 7. a 8. století (období Asuka a počátek Nary) za pomoci teorie britské antropoložky Mary Douglas. Má analýza historie, společenské organizace, náboženství a kosmologie vychází z kronik, které byly v těchto obdobích sepsány a jež reprezentují světonázor císařské rodiny státu Jamato, snažícího se udržet si prominentní postavení mezi mnoha státními útvary té doby. Docházím k závěru, že aristokratické prostředí tohoto státu bylo poměrně nestabilní, konkurenční a poněkud individualistické. Mytologické sekvence nejstarších dochovaných japonských kronik budou předmětem strukturální analýzy v druhé části práce. Znalosti získané během části první mi pomohou vidět v motivu exilu překlenutí základního problému konkurenční společnosti, totiž nutnosti určité krutosti a také transgresivity u člověka, který se má stát císařem. Jakožto císař pak však tato osoba představuje strukturu par excellence a musí být opakem transgrese, a tak je to právě během pobytu v exilu, kdy původně ambivalentní postava získává přijatelnou formu. Každá z kronik zachází s tímto problémem trochu jinak: V jedné (Kodžiki) se exil využívá pro integraci periferie, zatímco v druhé (Nihonšoki) k...
|
host ::
RSS.